Ajťák je nejlepší skladatel
Do sekce Artsy přibyl pokus o hudební skladbičku:
https://demosweb.cz/artsy/audio-post?postId=92 Není to nic profesionálního, ale stejně jsem byl spokojený, že jsem i s mými chabými znalostmi byl schopný něco takového vytvořit.
Už dlouho se mě drží představa, že bych třeba jednou mohl umět skládat hudbu. Protože jsem pomatený jedinec, takových představ se mě drží více, ale na tomto je pěkné, že do značné míry lze postupovat kupředu čistě racionálně, výtvory si lze sázet do volného softwaru (
Musescore!) s možností okamžitého přehrání v obstojné kvalitě (alepsoň klavír) a je jen malý prostor pro výmluvy (knowledge base je dostupná všude možně, není nutné si pořizovat žádné drahé a nedostupné nástroje, není třeba žádné zručnosti, které by se jinak mohlo nedostávat atp.) nebo alespoň já nemám tendenci se na něco vymluvit. Na druhou stranu samozřejmě nejde o nějaké rigidní sledování pravidel (co by to bylo za umění!), ale tu přichází do hry moje láska k hudbě a schopnost vyhodnocení "to se mi líbí!".
Při učení teorie si píšu nějaké poznámky. Dříve či později je sem asi vyvěsím, podobně jako jsem to udělal s poznámkami o programování. Zatím to nemá tu správnou formu a ještě si to píšu napůl česky a napůl anglicky, takže to asi není připravené pro prezentaci.
Trochu filosofie, ve zkratce (někdy bych na to téma mohl sepsat plnější příspěvek, když už na to mám tady sekci): jsem toho názoru, že naše představa o "já" je dost převrácená a v důsledku nesmyslná (podobně třeba představa o "svobodné vůli", kdy máme obecně problém nebrat předurčenost jako protiklad ke svobodné vůli). Věřím totiž, že to, že něco jsem udělal "já" (ne jako tělo, to lze ověřit jednoduše třeba záznamem kamery :)) není tak, že máme samostatnou entitu "já", která je obdařena schopností "vůle",
ze které (z vnějšu zcela nepodmíněně) vychází nějaký nápad a činnost, ale spíše tak, že nápady a rozhodnutí se nám z vnějšku dějí a my teprve zpětně tyto události interpretujeme jako náležející k naší identitě či nikoli. Tato interpretace pak sice přímo ovlivňuje výběr dalších nápadů a rozhodnutí, která se nám dějí, ale ani tak nejsme přímo jejich původci. No a tohle zde píšu proto, že s uměním, věřím, má se to stejně. "Já" nejsem schopný přímo nějak sám ze sebe přijít s novou kvalitou, něčím "krásným", ale mohu dělat nějaké činnosti, na které když se podívám, mohu je vyhodnotit jako krásné, zajímavé, nové a pokračovat cestou dalšího podobného vytváření. V hudbě to pak má tyto důsledky: není nic špatného na tom, když čistě rozumem, čistě sledováním nějakých pouček a pravidel se pokusím něco vytvořit, protože to je jen vnější nástroj, jak přijít s něčím, co lze zpětně vyhodnotit jako to, co chci vytvořit či nikoli. A v tomto duchu obecněji: tyto "nástroje" mohou mít mnoho podob - od nějaké halucinogenní drogy, která nám bude předestírat všemožná nekonvenční spojení a vjemy, přes inspiraci různými hototvými vnějšími strukturami jako je příroda či umělecké výtvory, po rozumové nástroje typu teorie a pravidel až k (a na to často myslím :)) - technickému nástroji typu naprogramovaného algoritmu samostatně skládajícímu různé nové formy! To neznamená, že bych chtěl, aby stroj tvořil umění (tak nějak mám pocit, že takový stroj by byl tím, co se myslí pod pojmem "obecná umělá inteligence"), ale to, že by mohl vytvářet různé nekonvenční struktury, které by však vykazovaly daleko pravidelnější uspořádání než nekonvenční struktury nabízené halucinogenní drogou.
Tak to by stačilo.